Zpět
Výprava na Korsiku se v našem klubu plánovala již od zimy. Šéf klubu (dále kapitán) zajistil ubytování,lístky na trajekt a podklady o lokalitách.Dopravovali jsme se vlastními auty a kapitán táhl za svou felicií vlek s nafukovacím člunem,motorem a kompresorem.
Vyjeli jsme směrem na Livorno, kde jsme se měli nalodit na trajekt.Cesta byla v pohodě, trajekt čekal, tam kde měl čekat, nalodili jsme se a po čtyřech hodinách nás již vítala Bastia.Lahve jsme měli naplněné a tak jsme chtěli uskutečnit ponor severně od Bastie, kde je údajně potopené letadlo. Musím říci, že jsme měli velké problémy lokalitu najít.Když jsme určili místo na pobřeží, byl samozřejmě problém dostat se k vodě. Silnice byla nějakých 40m nad mořem a sráz k vodě dosti příkrý. Padlo rozhodnutí,nejprve to vyzkoušíme na šnorchl a letadlo se pokusíme najít (údajná hloubka 12m).Voda byla dost studená, ale touha po nalezení letadla byla silnější.Řádově 60m od pobřeží jsme nalezli na plochém dně, porostlém řasou, zbytky letadla. Šlo o křídlo a kousek dál zbytky kokpitu.Prohlédli jsme si to pouze "nahubu" protože nebylo na co koukat, letadlo malé, hloubka cca 10m, dno ploché a neklesalo do větší hloubky, kde by se mohla vyskytovat nějaká stěna nebo něco potápěčsky zajímavějšího.Pravdou je i to, že se nám nikomu nechtělo snášet vercajk ze svahu, který byl spíše pro vysokohorské kozy.Přespali jsme na divoko a ráno se vydali napříč Korsikou do Ajaccia a dále do Tiuccie, kde jsme měli zaplacený nocleh.Silnice vedoucí z Bastie do Ajaccia byla něco, co nikdo z nás ještě nezažil.Vzdálenost cca 150 km jsme jeli 4 hodiny a řidiči se opravdu nenudili. Převýšení bylo 1200m a zatáček snad tisíc.Silnice označená v mapě,jak mezinárodní 1.třídy se podobala naší okresce.Po menším bloudění jsme našli Tiuccii a bungalovy, které se na dva týdny staly naším domovem.
Bungalovy s výhledem na Sagonský záliv byly dost dobré na to, aby se z nich na dalších 14 dnů stala potápěčská základna. Potápěli jsme se přímo v Tiucci a v jejím okolí.Ponory byly z nafukovacího člunu s motorem (který se nakonec podařilo zprovoznit) a ze břehu.Sagonský záliv, který je na západním pobřeží Korsiky je skutečným rájem potápěčů.Pokud si najdete jakékoliv místo ponoru, které má hloubku vyšší než 20 m, je možné zaručit velmi pestrý podmořský život,velké množství ryb a stěny porostlé houbami a korály.
Přímo v Tiucci je suprová lokalita (ostrůvek u strážní věže).Doporučují potápění cca 150m od ostrůvku směrem na širé moře.Z plochého dna (hloubka 35m) vystupují stěny, které jsou nádherně porostlé houbami, korály,sasankami a rournatci.Při každém ponoru jsme viděli chobotnice,langusty,nahožábré plže a velkou spoustu ryb.Dosti častá byla i muréna.Jedením z největších zážitků byla "langustová" jeskyně.Pod plochým převisem v hl.25m se na nás koukalo najednou asi 30 langust.Prostě paráda,paráda.
Další naše oblíbená lokalita byla cca 7 km směrem na Cargese.Kosa,která vystupuje do moře byla schůdná po úzké cestičce z odpočívadla u silnice. Vstup do vody ze skály, ale při trochu šikovnosti to ušlo. Kosa vybíhá cca 150 m do moře a zajímavý terén začíná teprve cca 50 m od vstupu.Proto doporučuji plavat tuto vzdálenost po hladině a pak se teprve zanořit. Čím dál od břehu tím lepší terén. Skalní stěny padají do hloubky 32m a jsou porostlé velkým množstvím korálů (bílé a tmavě červené barvy),hub, rournatců....Tato lokalita byla jedna z nejlepších a viděl jsme tady asi největší chobotnici v mém krátkém potápěčském životě. Byla zalezlá pod převisem a v porovnání s mou ploutví mohla mít v průměru s chapadly pod sebou cca 1m.
V průběhu pobytu jsme udělali i jeden noční ponor,ale nic zvláštního kromě mraků červeného planktonu,který přilákaly naše baterky, jsme neviděli.Vzhledem k obtížným vstupům do moře je třeba při nočním ponoru být velmi opatrný(kromě ostatních zásad bezpečného nočního potápění).
Korsika není pouze moře a potápění(a to se mi to neříká lehce). Hory, které jsou vlastně úplně všude, jsou úchvatné. Skalní stěny v oblast Porto jsou prostě nádherné.Soutěska jménem Spelunca, námi přejmenovaná na "špeluňka", to je pastva pro oči.Můj kamarád Česťa, který je velkým milovníkem přírody a památek, byl prakticky pořád v transu a fotil a fotil a fotil...Nepřetržitě se kochal, což na silnicích, na kterých se ztěží minula dvě osobní auta,nebylo zrovna bezpečné. Opravdu pokud už budete na Korsice, navštivte tato nádherná místa.
V průběhu pobytu jsme podnikly výjezd do Bonifacia, které se rozkládá na jihu ostrova. Měli jsme sebou kompletní výbavu s tím, že podnikneme ponor na ostrovech Lavezzi.Bonifacio nás ohromilo svým přístavem a jeho okolím. Kontaktovali jsme potápěčskou základnu přímo u přístavu s tím, zda nás jsou ochotni dovést na ostrovy a zapůjčit lahve. Byli ochotni.I přes to, že ten den byl velký vítr, souhlasili, že nás zavezou na lokalitu, kde nebudou tak velké vlny.Výbava nám nebyla nic platná.Cena za ponor byla jednotná 90 DM. Nic nepomohlo, že máme svoje "cajky".Prostě výjezd automaticky znamenal pronájem výbavy a lahve. Dva z nás se rozhodli, že si pustí žilou a zaplatili.Bylo jim slíbeno občerstvení na lodi,teplá sprcha a obrovští kanici.Zbytek výpravy se rozhodl vyjet na Lavezzi, pouze jako turisté rekreační lodi, kde se dala usmlouvat docela dobrá cena. Vzali jsme si na palubu jídlo a cajky pro šnorchlování.Vítr byl skutečně dost silný a tak byly i velké vlny.Ale dojeli jsme a hodinového pobytu na ostrově jsme využili ke šnorchlování.Viditelnost, které nás překvapila musela být 25-30m. S běžnými podmínkami na Korsice nesrovnatelné.Velká spousta ryb (řádově dvakrát větších než jsme viděli u Tiuccie).Zahlédli jsme i malého kanice.Akorát voda byla jako led, odhadovali jsme ji na 16-17 oC.Návrat proběhl bez problémů a viděli jsme ještě modrou jeskyni, do které zajela celá výletní loď (délka 16m). Byli jsme nadšeni, jen jsme trochu záviděli Danovi a Luďkovi, že se odhodlali zaplatit 90 DM.Když jsme se sešli odpoledne v přístavu, tak byli spokojeni, ale,ale, ale...Občerstvení na lodi nebylo,sprcha nebyla,do vody šli s další francouzskou dvojicí (vnuk a dědeček).Po zanoření se pohybovali v hloubce cca 15-18m.Ponor dobrý, kanice viděli,ale ve 12 l lahvích bylo pouze 190 Bar, děda s vnoučkem dýchali jako králíci a ve chvíli kdy jejich barometry ukazovaly 50 Bar, vyhnal je průvodce z vody i s Luďkem a Danem. Nic nepomohlo, že Luděk měl v lahvi ještě 130 Bar. Francouzi prostě ukončili ponor a hotovo, čímž se zkrátila dost razantně doba ponoru. Ale to,co viděli, bylo super.Někdy se musíme vrátit (třeba na palubě nějaké potápěčské lodě) a musíme tuto lokalitu zkusit.
Ke konci pobytu se začalo vše srá.....Při jednom z výjezdů kapitánovým člunem jsme škrtli vrtulí o skálu a střihli klínek na vrtuli. Podařilo se nám nožem (technisub) nařezat trubičku vstřiku a jezdilo se dál,jen se nesměl přidat plyn, to se trubička střihla a oprava na vodě 400m od břehu,při mírném vlnobití,nic moc. Bohužel se nestřihl jen klínek, ale následující den se zjistilo, že došlo k poškození nějaké součástky v převodovce (vypadávala rychlost).Tím skončily naše ponory ze člunu.Asi tři dny před odjezdem se podařilo poškodit klíňáky na kompresoru a bylo hotovo.Od té doby jsme plnili v potápěčské škole v blízkém hotelu a byli nuceni šáhnout pro poslední franky.
Cesta domů byla v pohodě a pokud chci hodnotit celou akci, musím ji považovat za
zdařilou.Bylo to mé první potápění mimo Chorvatsko a musím konstatovat, že podmořský
život na Korsice je mnohem pestřejší a bohatší.Plánoval jsem si sice více ponorů,ale
nakonec 11 ponorů za 14 dní není tak málo.Pokud budu mít možnost, určitě bych se
chtěl na Korsiku vrátit.(Nebyli jsme na nejznámějších lokalitách B-17 a stolové hory..)
Napsal Karlos
Tady je pár fotek
Na začátek zprávy
Zpět